Jedinečnost aleje spočívá zejména svým příběhem vzniku. Historie aleje i samotného parku pod nemocnicí v Žatci, jež v sebe plynule přecházejí, sahá přibližně do roku 1895. Výsadba nejen tohoto parku a aleje úzce souvisela s aktivitami a činnostmi krajského hejtmana Ferdinanda Wussina, jež pečoval o čistotu a novou výstavbu města Žatec. S úpravami se započalo v roce 1822, kdy dal podnět k úpravě tehdy pustého okolí města a jeho přebudování na park. První přeměny byly cíleny na prostor městského příkopu, který byl v té době v podstatě odpadní jímkou. V roce 1833 následovalo založení parku pod hradbami na západní straně města. Po dalších téměř třiceti letech, v roce 1863, bylo pokračováno se zvelebováním u Čeradické rokle. V letech 1868 a 1870, vznikly ještě další dva menší parky u městského hřbitova. Na pracích souvisejících s vysazením stromů se podíleli i obyvatelé města a tvrdí se, že sazenice pro park zaslal ze svých sadů v Petrohradě a Krásném Dvoře i hrabě Černín. Těsně před rokem 1900 byl park rozšiřován i v okolí cesty na Čeradice, které jsou zachyceny v dnešní podobě na přiložených fotografiích. Právě o tomto parku se v dobovém tisku psalo s velkým nadšením a obdivem. Jeho malebnost a zajímavost nebyla dána jen členitostí a rozmanitostí terénu, ale i četnými drobnými stavbami, jako byla vyhlídková věž, ptačí voliéra, místa k posezení či později taneční parket s restaurací, které se bohužel do současnosti (ve většině) nedochovaly.
„Genius loci“ aleje vč. parku přetrvává dodnes.

Nominovala Kateřina Frýdová